Prázdniny v Asii 2015

Rok se s rokem sešel a já opět trávím léto v Asii. Už zase v Thajsku, kde jsem vloni strávila dva měsíce. Letos není moje cesta čistě pracovně-studijní, ale i hodně prázdninová. Čeká mě měsíc na cestě, kdy navštívím celkem pět zemí. Kromě odpočinku se zúčastním i dvoutýdenní letní školy o akvakultuře, která bude probíhat na univerzitě v hlavním městě Kambodži, Phnom Penhu.
Po dlouhých úvahách jsme se rozhodly (tentokrát totiž necestuju sama, ale spolucestující mi dělají dvě kamarádky ze školy), že poletíme s dvěma dlouhými přestupy z Budapešti. Letenky, které stály zhruba 15 tisíc, zahrnovaly celodenní zastávky v Dubaji a Hongkongu. Obě města mě lákala a zpětně musím přiznat, že vůbec nelituji. Čekalo nás sice spaní v letadle a na letišti, což je vždy náročné, a pak dvě celodenní prohlídky města, ale zvládly jsme to.

Budapešť

Kolem sedmé večer jsme přijely do Budapešti autobusem. Sice jsme měly drobné zpoždění, které jsme nabraly cestou po D1, ale naštěstí nás to netrápilo, protože jsme se po vydatné diskusi rozhodly přijet už odpoledne, v klidu se ubytovat a vyspat, a druhý den vyrazit na letiště. Už v autobuse, když jsme přijížděly, připadala mi Budapešť taková „přímořská“. Široké ulice se stromy, na balkónech všude kytky a taková jiná atmosféra. V tomhle městě nás čekalo celkem 20 hodin, včetně spánku, takže to na žádnou velkou prohlídku města nevypadalo.
Po příjezdu jsme jely rovnou do centra, kde jsme měly zajištěné ubytování v hostelu. Koupily jsme si přestupní jízdenku, kterou jsme nakonec nevyužily. I když jsem ty instrukce ohledně MHD četla snad stokrát, bylo to zbytečné. Při nákupu to vypadalo, jako kdybych o tom nic nevěděla.

Hostel jsme našly celkem jednoduše. Byl to velikánský byt s několika pokoji, ve kterém spali všude možně uložení další návštěvníci. My samy jsme byly nakonec ubytované v privátním pokoji se sprchovým koutem a záchodem, protože hostel měl omylem víc rezervací do vícelůžkového pokoje, než bylo místa. Cena zůstala stejná jako v deseti lůžkovém s palandami, a ještě jsme měly soukromí.

výhled na kostel sv. Matěje na druhém břehu řeky

Bazilika sv. Štěpána

Večer jsme se vypravily na procházku podél řeky a centrem města. Moc jsem se těšila na parlament a musím přiznat, že byl ohromující. Krásně nasvícený a takový monumentální. Cestou k němu jsme míjely katedrálu sv. Štěpána, která byla také monumentální (jiný slovo pro to fakt nemám, haha). Vůbec v Budapešti mi připadalo všechno takové velkoformátové.

parlament

Budapešť je mnohem více multikulturní než Praha. Poznáte to hlavně podle stánků s jídlem. Klasický maďarský jídlo, nebo nedej bože langoš, se mi na ulici moc nepodařilo najít, zato pizza, kebab, čína a podobně byli na každým rohu. Narazily jsme i na jeden takový průchod mezi domy, kde byla spousta hospod, restaurací a krámků... Trochu mi to připomínalo bangkocký Khao San Road. Ráno jsme si daly snídani v kavárně za rohem a vypravily se nakoupit nějakou svačinu na cestu. Naproti hostelu byl Spar, nadšeně jsme se k němu vydaly, abychom v zápětí zjistily, že neděle je den zavírací! Zachránily nás ministánky místních Vietnamců v podchodu metra. V Dubaji, což byla naše další zastávka, jsme totiž chtěly utrácet minimálně, a tak byla svačina z Evropy nutností ;)