10 věcí, které byste v Thajsku rozhodně neměli vynechat

Už jsem přes týden v Indonésii, konkrétně v Jakartě, je tedy na čase shrnout své zážitky a pocity z Thajska. V Thajsku jsem strávila celkem 51 dní, největší část z toho v Bangkoku. Moje dojmy jsou asi trochu jiné, než jaké lidé z Thajska běžně mají, když zde tráví své dovolené. 

Spolupráce s místními není úplně jednoduchá, když člověk neumí jazyk. Komunikace přes e-mail moc nefunguje a dostat se k lidem z businessu je téměř nemožné. Načasování schůzek ale fungovalo perfektně. Vždy jsme se sešli v určený čas a ne (jak jsem se původně obávala) s několikahodinovým zpožděním. Člověk jen potřebuje trochu navyknout na místní dopravu a předvídat, jak dlouho mu bude asi tak cesta trvat a počítat s rezervou. Místní jsou ale velmi zdatní v odhadu délky cesty, takže se mi nikdy nestalo, že bych nestíhala..spíš jsem byla všude o hodinu dřív :) Teď už ale k mým 10 bodům. První 3 se týkají Bangkoku, jsou to podle mě místa, která se dají stihnout během jednoho dne:

1. Loha Prasat

Zajímavý a architektonicky velmi odlišný chrám, ne příliš zdobný a hlavně bez turistů. Je to přesně to klidné místo, které člověk unavený šrumcem Bangkoku hledá. Místo, kde se dá krásně relaxovat a vyčistit si hlavu. Zvuk zvonečků se o to postará za vás. Výhled na Bangkok také není marný, ale jako z Pražského hradu to neni :D Navíc se tu nemusíte zlobit s nutiči suvenýrů, kontrolory vašeho oblečení a neplatíte vstup. Více o tomto místě zde.

2. Wat Arun

Na Wat Arun dojedete lodí od Wat Pho. Samozřejmě můžete i nějak oklikou, ale mosty jsou docela daleko a navíc lodní doprava je prostě zážitek. Na tomhle chrámu si můžete prohlédnout krásné detaily stavby a vyšplhat do dostatečné výšky, abyste si prohlédli Bangkok. Připravte se na výkon opravdu sportovnější povahy, takže žádné podpatečky. Bonus navíc je možnost vyzkoušet si tradiční thajský kroj a nechat se v něm vyfotit. Myslím, že to je fakt dobrej nápad (vzhledem k populárnosti mojí nové profilovky na FB :D), mimochodem pánské mají také. Více o palácích tady.

3. Rambuttri road

Asi nejznámější Bangkockou ulicí je Khao San Road. To je teda fakt místo, který mě nezaujalo ani trochu. Turistů, že se nedá hnout, všude stánky se tím samým oblečením, těmi samými lampičkami a těmi samými cetkami. Prostě nuda! Navíc se musíte neustále hádat o cenu, což mě neuvěřitelně irituje, ale co už. 

Mnohem lepší variantou je podle mě hned vedlejší ulice Rambuttri. Restaurace, bary, obchůdky i masážní salóny zde najdete také, ale tohle místo je o poznání klidnější. V restauracích visí barevné lampičky od stropu/z větví stromů, v některých hraje živá hudba a jídlo je obvykle jak zápaďácké, tak thajské. Ceny jsou odpovídající místu. Připravte se ale na nepříjemné servírky (a to nebyla ani sezóna!) a nutiče suvenýrů procházející mezi stoly. Co se týče masážních salónů, nevím, jestli bych tohle úplně doporučila. Je sice pravda, že ceny jsou neuvěřitelně nízké (cca 90 Kč za půl hodiny), ale jelikož masírují jak na běžícím pásu, není ta kvalita moc vysoká. Já si masáž neužila vůbec, nějak jsem se nemohla uvolnit a víckrát na ní už nešla. I recepční z Krabi mi potvrdila, že tyhle levné masáže vám akorát způsobí modřiny a bolí.

Teď to neberte jako reklamu, ale čistě jako tip: Pokud budete chtít strávit noc v Bangkoku, rozhodně doporučuju Feung Nakhorn Hotel. Ke všem důležitým místům je to max 20 minut pěšky, snídaně jsou prostě luxus, cena odpovídající. A krmení rybiček je prostě boží!

4. Kanchanaburi a řeka Kwai

Kanchanaburi, to je místo, které je známé hlavně kvůli historii. Pokud se sem vypravíte bez cestovky, doporučuju se podívat do Muzea Jeath, protože to je muzeum samo o sobě (kromě toho, že vystavuje muzejní předměty). Projížďka vlakem k dřevěnému mostu je podle mě také super, ale kdo není fanda do vlaků, bude se asi dost nudit. A proč jsem tohle místo zařadila do svého seznamu toho nejlepšího z Thajska, přestože to nejlepší není? Protože trochu opáčko z historie nikomu neuškodí :P Celkem podrobně jsem výlet k řece Kwai popsala tady.

 

5. Maeklong Railway market a Amphawa Floating Market

Railway market, nebo-li trh na kolejích, je bláznivé místo, které znají někteří z vás z videí na internetu nebo cestopisných dokumentů. Nejsem si jistá, jestli je to přesně tohle, je totiž možné, že těch míst je víc. Každopádně na nákupy se moc nehodí. Kdo by si totiž chtěl kupovat mrtvou rybu a cestovat s ní, že? Rozhodně to ale stojí za návštěvu a já jsem moc ráda, že jsem se nakonec rozhodla jet tam. Sice je to zážitek asi minutový, ale počítám, že si to budu pamatovat hodně dlouho.

Floating market, nebo-li plovoucí trh je takovou povinností JV Asie. Přestože to nakonec nevypadá tak hezky jako na pohledech, je to zajímavé. Doporučila bych asi nějaký trh spíš mimo Bangkok, abyste měli šanci narazit na nějaké jiné zboží, než jaké se prodává ve městě. Bangkok je totiž neskutečně nudný co se týče rozmanitosti sortimentu, takže Amphawa trh byl pro mě příjemným překvapením.
Zážitky z obou míst tady (druhá část příspěvku).

Z Bangkoku a okolí by to myslím stačilo, takže teď trochu o jídle:

6. ovoce 

Rambutan, vlevo nahoře kokos

V Thajsku narazíte na zajímavé ovoce, které si u nás v Čechách můžeme obvykle dopřát možná tak kolem vánoc, jinak je to strašně drahé. Doporučuju proto vyzkoušet všechno, co uvidíte :) Rozhodně zajímavý je rambutan. Je to červená koulička s takovými bodlinkami, které ale nepíchají, takže se dá lehce oloupat. Pod slupkou najdete něco jako liči (chutí i barvou) s černou oválnou peckou uprostřed.

Longan, chutná jako cibule

Další věc, která chutná a vypadá jako liči je longan. Podle mě teda ale chutí taky trochu připomíná cibuli, takže jsem si ho moc nedávala.

Longkong

Podobný jako longan je i longkong. Je to béžová koulička, velká asi jako mirabelka, ale vevnitř je členitá jako mandarinka. Chuť je opět podobná liči, ale tentokrát v kombinaci s hroznovým vínem. Řekla bych, že tohle je můj favorit. Pecičky jsou malinké, podobné mandarinkovým, takže jsem si je hezky naplivala do ubrousku a už se vezou domu :D Rozhodně nejdiskutovanějším tropickým ovocem je durian. Popravdě jsem ho zatím neochutnala, takže reference budou později. Co se týče jeho zápachu, tak si nejsem moc jistá. Když jsem k němu čuchala jako čerstvě oloupanému, tak to vůbec nepáchlo a ani čipsy, který jsem si koupila, nesmrděly, ba dokonce chutnaly moc dobře. Ale občas člověk na ulicích cítí takový zápach blinkání a to je prej ono..No nevim :D Každopádně originálním kouskem ovoce je i mangosteen.

Mangosteen, vpravo dole ramburtan

Je to černá koule se šťopkou z lístečků a uvnitř vypadá jako mandarinka. Chuť si bohužel nepamatuju přesně, ale bylo to sladké. Na ulicích můžete běžně koupit nakrájené mango (Thajci jedí nezralé, ale pro turisty prodávají to přezrálé žluťoučké za 12 kč v pytlíčku se špejlí). Podobně si takhle můžete koupit sladkou kukuřici, ananas, pidi banánky, meloun a nebo kokos (naříznou vám ho a brčkem si vypijete kokosovou vodu). K mému potěšení jsem narazila i na karamboly (taková ta zelená hvězdička, co chutná trochu jako salátová okurka). Kromě ovoce se tu dají velmi levně sehnat i kešu oříšky, které se přidávají také do jídel (viz další bod).

7. jídlo

Thajsko je vyhlášené svou kuchyní. Mě osobně zas tak moc neoslovila, ale možná si časem stýsknu po některých jídlech. Když jsem byla v Koreji, tak mi kimči přišlo dost pálivé a moc mě nezaujalo. Teď mám na něj ale pravidleně děsnou chuť :)
Po dobu svého pobytu v BKK jsem se obvykle vydatně nasnídala v hotelu, a pak už si jen dala večeři. Vím, že to teda moc zdravý neni, ale když já jsem hrozně otrávená z toho, že bych měla chodit sama někam jíst. Párkrát jsem si sice zašla na večeři někde po okolí, ale spíš jsem využívala relativně dostačující nabídky sámošky 7-11, kde se dá sehnat předvařená rýže, tuňák v konzervě, krevetovej burger nebo nějaký sladký taštičky a koláčky, plněný obvykle něčím zeleným nebo fialovým (příšerně sladký). Taky tam prodávají takovej žlutej slizík v kelímku a to teda miluju! Je to porridge ze sladkých mungo fazolek s tarem a kokosovou smetanou. Prý je to původně vietnamské, takže se to možná bude dát sehnat i v nějaké restauraci u nás. Nejen krevetí burger a rýži vám zadarmo ohřejí v mikrovlnce, horká voda na zalití instatní polívky je také k dispozici. Pokud ovšem toužíte po zážitku z opravdické thajské pouliční restaurace, připravte se na to, že obvykle mají menu jen v klikihácích, maximálně jsou na stěnách velmi pomocné obrázky. Taková restaurace je obvykle vybavena obyčenými plastovými židličkami, stolečky, příbory i talíři. Podle mě to rozhodně vábně nevypadá, ale je pravda, že jsem si tam několikrát docela pochutnala (ovšem s pomocí mého domorodého doprovodu). 

Morning Glory

Mým bezkonkurečně nejoblíbenějším jídlem z thajské kuchyně je Morning glory. Je to něco jako vodní špenát, který se zprudka dusí s ústřicovou omáčkou, česnekem a čili papričkou. Zelenina je dušená jenom krátce, takže si uchová křupavost a krásnou zelenou barvu (a ne jako převařená brokolice).

Zelenina s kešu oříšky

Stejným způsobem se připracuje i zelenina s kešu oříšky. S čistou neslanou bílou rýží jde perfektně dohromady a chuť kešu oříšků zeleninu skvěle doplňuje. Pokud si myslíte, že byste se bez soli v rýži neobešli, tak si myslím, že ano. Omáčka, ve které je zelenina připravená je trochu slaná i trochu sladká. Tahle kombinace může vypadat zprvu divně, ale nakonec jsou všechny chutě tak vyvážené, že vás ani nenapadně nad tou zvláštní kombinací přemýšlet.
Horší je to, pokud omezujete cukry. To se upřímně v Thajsku moc nenajíte, protože cukr se ve větším či menším množství přidává snad do všeho. Možná do masových kuliček na špejli, které se prodávají na každém rohu ve stánku, se cukr nedává. V omáčce, kterou k nim ale dostanete bude cukr zaručeně! Další hrozně zdravý pokrm, hlavně prý před párty, jsou smažené jarní závitky. Myslím, že normální člověk zvládně sníst tak dva, max. tři, protože to je opravdu těžké jídlo. K němu dostanete sladkokyselou chilli omáčku. Recept si můžete přečíst zde a fotky k receptům si prohlédnout zde. V Thajsku je skoro denně na stole Tom Yam polévka, moje oblíbená rozhodně není (strašně pálí a je v ní obvykle hromada koriandru), takže o ní psát nebudu. Místo toho se s vámi podělím o naprostou perlu (pokud tedy máte rádi ryby).

Smažená rybka

Ideální je samozřejmě dát si rybku někde na ostrově, kde je zaručeně čerstvě ulovená. I když vzhledem k jejich způsobu skladování si člověk není nikdy jistý. Je tedy lepší vybrat si restauraci, kde jsou ryby, krevety, humři a chobotnice vystavené, vy si vyberete tu svou, necháte si ji zvážit (podle to se odvíjí i cena-já platila za takovou menší rybku asi 150 kč). Nejlepší úprava je podle mě smažená s česnekem. Ryba se prý smaží mnohem déle, než je zvykem u nás, takže se z ryby odpaří veškerá voda a tuk se tak nemá kde držet. Takže přestože je ryba smažená, není vůbec tučná a těžká do žaludku! Navíc je perfektně křupavá. V kuchyni ji obvykle nařežou na čtverečky, takže si potom jenom ty čtverečky odtrháváte. Ryby jsem jedla i s kůží, což normálně nedělám. Kostičky kupodivu nebyly skoro žádné, takže fakt pohodlný na jídlo. Na smažené rybě je obvykle velká vrstva smaženého česneku. A to je vám teda lahůdka. Česnek se smaží ve velkém množství oleje, když začne žloutnout, tak se oheň vypne, ale česnek se stále míchá v horkém oleji. Jakmile zezlátne, vysypeme ho na sítko a necháme okapat olej (dá se použít znovu jako česnekový olej-např. do salátů, na nakládání).

Jelikož zatím v Indonésii docela trpím hlady (moc mi tu to nejede a momentálně mě bolí bříško :(, tak se přesuneme od vzpomínek na jídlo k dopravě a poznávání ostrovů.
P.S.1: Podle mě by měl každej ochutnat dobrý Green Tea Latte. Je sice občas obtížné sehnat opravdu dobré, ale podle mě to stojí za to. (Někdy se něco podobné vyskytuje i pod názvem Matcha).
P.S.2: Na jihu Thajska se jídlo trochu podřizuje zvýšenému počtu Muslimů v oblasti, takže se často setkáte s tím, že je jídlo "halal". Co to přesně obnáší budu zatím zkoumat v Indonésii, takže se o tom rozepíšu až později.

8.Tuk Tuk a spol.

Jak jste si možná už přečetli zde, Bangkok je přeplněný dopravními prostředky. Osobně doporučuju se vyhnout jakékoliv dopravě a použít spíš vlastní nohy. Ani kolo mi nepřipadá jako dobrý nápad, i když pár cyklistů jsem také potkala. Pokud se budete potřebovat dopravit v pohodlí a relativně včas, použijte nad/podzemku. Ta ovšem nevede do centra v okolí Khao San Road. Možností jsou tedy místní autobusy, některé klimatizované, jiné ne. Zastávky mi z počátku přišly neviditelné, ale vždy když někde stál shluk lidí, stoupla jsem si tam také a až po pár minutách pátrání očima, jsem narazila na tu ceduli s nápisem bus. Některé neklimatizované autobusy jsou dokonce zadarmo, ale jízda jimi je opravdu zážitek. Všechna okýnka jsou otevřená. Člověk si říká, tak fajn, aspoň se tu neuvaříme...jenže pak se rozjedeme na zelenou a najednou vás praští do tváře neuvěřitelný smrad z aut, motorek a dalších prostředků. Pak už tedy chápu, proč je vhodné mít vždy při sobě takový vtipný náhubek, který zakrývá tvář od brady až pod oči. (Tady v indonésii to vypadá snad ještě vtipněji, když to nosí holky přes hidžáb, ale je to fakt nutnost, obzvlášť v Jakartě).

Tuk Tuk Street Art

Pokud si z Bangkoku chcete z dopravy odnést opravdový zážitek, využijte služeb některého z mototaxi nebo tuktuků, které jezdí bezcílně ulicemi a přibržďují u chodníků, aby na vás mohli zavolat "tuk tuk, taxi". Cesta je to zábavná, ale i řidič sám vás mnohdy upozorní, abyste si dávali pozor na své tašky, protože existují gangy skútrařů, kteří jedou vedle tuk tuku a čapnou vaše věci a jsou fuč. Takže pokud si půjčíte i třeba skútr na cestování, doporučuje se schovat si batoh pod bundu (čekací doba na semaforech dlouhá a vy si ani nevšimnete, že vám někdo vybral bágl).
Za dopravní prostředek se dá jistě považovat i slon, takže tohle také doporučím, protože to je prostě bláznivý. Rozhodně ale dejte přednost nějakému místu, kde se o slony starají lépe. Slyšela jsem, že v oblasti Chiang Mai (severozápad země) se dá narazit opravdu na strašidelné případy.

A teď to, na co asi všichni čekáte: ostrovy a pláže

9. Poda Island, Koh Ngai, Hong Island a Phi Phi Island

Poda Island

 Tato 4 místa jsem vybrala jako reprezentanty pěkných pláží i v letních deštích. Přestože některé byly plné přírodních odpadků v podobě větví, listů a kokosů, udělaly na mě dojem. Na ostrovech Hong a Poda se nedá ubytovat, takže si sem budete muset udělat výlet lodí. 

Hong Island

Hong Island vyniká svým tvarem, kdy pláž je do tvaru dvojitého U, a tak se můžete nechat ošplouchnout mořem zprava i zleva. 

Koh Ngai

Phi Phi -Viking resort

Na ostrově Ngai je příjemný resort (ceny jsem ale nezjišťovala). Pláž je krásně bílá, moře tyrkysové, ale trochu kalné. Vysoké palmy hází odpoledne na pláž dlouhé stíny, takže si tu pořídíte fotky jako z katalogu. Nemůžu ani vynechat PhiPhi, kde se hlavně paří. Pláž je z obou stran úžiny, ale myslím, že se vyplatí ubytovat se dál od centra. Budete tak mít pláž sami pro sebe (možná s pár dalšími ubytovanými). Pokud to bude možné, tak doporučuji i ubytování v chatce, protože to je opravdu zážitek. Ráno vás budí zpěv ptáků a cvrkot hmyzu, dřevěnými trámy chatky prosvítá sluníčko a do toho šplouchá moře...

 10. Morakot Cave

Tohle místo rozhodně stojí za návštěvu. Myslím, že to bylo to nejkrásnější, co jsem v Thajsku viděla (spolu s bodem č.1). Ano, i na Phi Phi či jinde jsou boží pláže, ale tohle je prostě něco, co absolutně nečekáte! Přijedete lodí k takový skále, nikde nic, žádná pláž ani les, jen kámen. Námořníci vás vyženou do vody a hurá plavat do temný díry :D Tunel pod skálou je 80 m dlouhý, všude je tma, sem tam bleskne světlo baterky průvodců. Nakonec vyplavete v naprostým ráji. Krásná písečná pláž, křišťálová vodička a tropický les v pozadí. Dokola jsou několik desítek metrů vysoké skály, které odvedou váš pohled k modré obloze. Nad vámi létají ptáci a motýli, všude se rozléhají zvuky džungle a vám je neskutečně dobře. Připadá vám, že přesně na tomhle místě prostě musí bejt zakopanej poklad....
více o tomto místě zde

Co se nevešlo: trhy! Mám z nich smíšené pocity a osobně je moc nevyhledávám, přestože jak všichni víte, jsem blázen do oblečení, bot, kabelčiček a hlavně cetek! Co mě ale neskutečně otravuje, je smlouvat o ceně. Přestože vím, že kvalita věcí, co si kupuju, je opravdu mizerná (zlatý náramek zčernal, potisk na tričku se zničil po vyprání). Smlouvat samosebou nemusíte, ceny jsou obvykle i tak celkem příznivé, ale tady na to všichni prodejci tak nějak čekaj, a proto taky na ničem nejsou ceny (tam kde jsou, tam se nesmlouvá). Každopádně velmi doporučuji vypravit na trh pouze s penězi, případně kopií dokladů, protože trhy jsou plné kapsářů a snadno byste se mohli dostat do komplikací (potkala jsem tu slečnu, které ukradli najednou pas, peníze i kreditku, takže byla v pořádný rejži). Pokud jste zvědaví na prý největší trh v JV Asii, Chatuchak market, tak si můžete přečíst moje nepříliš veselé zážitky tady.

A co rozhodně nedoporučuju? Zakoukat se tady do nějaký roztomilý Thajky nebo Thajce, protože ta zatracená chemie funguje i na druhým konci světaaaa! :D