Skanzen, zeleň a déšť

Sedím na vyhlídce. Prší. Konečně z toho zataženého nebe padají drobné kapičky, které občas přiletí až k mému stolku. Mezi temnými mraky prosvítá sluníčko. Park za vlakovým nádražím je zelenější a listy na stromech se jakoby třpytí. Na schodech protějšího domu spí kočička a kolem ní opatrně poskakují vrabčáci. Na chvilku snad není ani slyšet nedaleká šestiproudovka…vzduch má zemitou vůni. Fouká vítr a mě se nechce nic.

Fascinuje mě, jak je Bangkok strašně moc zelený. Všude jsou spousty stromů, palem, kvetoucích šplhajících keřů, kaktusů. Když jsem včera jela Sky trainem (nadzemka) do centra, zjistila jsem, že změť stromů, chvílemi až džungloidní, vyplňuje každé místo mezi polorozpadlými baráčky, ošuntělými činžáky i skleněnými mrakodrapy.

Sky train je v centru asi za 15 minut a stojí 42 B (asi 25 kč). Zastávka Siam, kam jsem jela, je obklopená nákupními centry. Je jich tu asi 10 na jednom místě. Mezi nimi jsou prostranství s fontánami a všude jsou spousty lidí, i cizinců. Z mého dosavadního pobytu jsem měla pocit, že v Bangkoku touto dobou moc turistů není, ale pak mi došlo, že jsem vlastně ještě nebyla v centru. Plánuju se do některého z obchoďáků časem podívat, protože by tam měl být obchod s mou oblíbenou korejskou kosmetikou (nutně už potřebuju nějaký nový lak na nehty!).

Od Siamu je coby kamenem dohodil zastávka National Stadium, kde jsou další obchoďáky a taky dům Jima Thompsona. Je to něco jako skanzen uprostřed města. Skanzen je možná silné slovo, protože areál čítá celkem 5 domků, z toho asi jen 2 jsou originál. Tento pán žil v Bangkoku v minulém století a rozhodl se, že se pokusí zachovat původní architekturu a styl bydlení. A tak sbíral různé starožitnosti, včetně čínského porcelánu, a vybudoval tak jednu z turistických atrakcí. Průvodkyni jsem moc nerozuměla, protože thajská angličtina je pro mě stále ještě nezvyklá. Některá slova vyslovují pomalu lépe jak rodilý mluvčí, ale vždy je doplní o slova, kterým se podle mě nedá absolutně rozumět. Takže tu většinu času tápu, co mi kdo vlastně říká.

Okolo domu je zarostlá zahrada, je tu i jezírko s živou žábou a želvou a bazén s obřími zlatými rybami. V rohu za moderní restaurací je tradiční pomníček, kam se nosí obětiny v podobě jídla, pití a květin. Místnosti v domě jsou veliké a vzdušné, podlaha kluzká. Chodí se tu bez bot, protože Thajci jsou zvyklí jíst na zemi, ovšem pan Thompson si samozřejmě uzpůsobil dům svým potřebám, takže si pořídil jídelnu s vyřezávaným stolem a spoustou čínského porcelánu. Také ho prý nebavilo chodit na záchod ven, takže za ložnicí nechal postavit malou koupelnu. Mimo ni ale mohli obyvatelé využívat keramické nádoby přímo na pokojích. Kočka sloužila pro chlapečky a žába pro holčičky. Asi si to nepředstavíte, ale bohužel fotky nemám, jelikož tam byl zákaz focení.

Obětní místo

V ložnici se kromě různých památek z cest nacházela i „televize“. Zasklená dřevěná skříňka se spoustou okýnek a zákrut. Ta televiznost spočívá v tom, že se do ní vrchním otvorem spustí myška. Pokud chcete jiný program, přidáte libovolný počet barevných myší a můžete fandit nebo se vsázet, která bude v cíli první.

Celý dům je postaven bez jediného hřebíku, a proto jsou mezi místnostmi prahy vysoké asi 10-20 cm. Říkala jsem si, jak to asi ten pan Jim dělal, když byl starý..no jenže on s domem ve stáří problémy neměl. Zmizel totiž ve věku 61 let někde v Malajsii a nikdo ho už nikdy nenašel. Prý si kdysi nechal vytvořit horoskop, jak pro dům, tak pro sebe a byl varován, že číslo 61 je pro něj velmi významné..No a pak že horoskopy kecaj!

Po prohlídce domu jsme s bludným Holanďanem a jeho kámošem vyrazili ke Khao San Road (asi nejznámější oblast zábavy, jídla a hotelů), kde jsme si dali jídlo. Dala jsem si nudle s krevetama, dokonce tam nebyl ani koriandr, takže to bylo ok. Kluci pak chtěli vidět vyhořelý obchoďák, kde prý dnes žijí ryby. Našli jsme to, ale bylo to uzavřené, takže jsme to obešli a jeden domorodec kluky navedl k místu, kudy se tam dalo dostat. Šplhání po stromě v žabkách jsem vzdala. Ale ty ryby tam fakt jsou. (link na článek o tom najdete v albu na FB).

Vyhořelý obchoďák