Nejkrásnější místo v Bangkoku, tak trochu jiné nákupy a přírodní úkaz

Přestože jsem v minulém příspěvku tvrdila, že už je konec objevování Bangkoku a okolí, nedalo mi to a rozhodla jsem se poslední 3 dny strávit aktivně. Prezentace přece počká, stejně se líp pracuje v časovém tlaku (a taky že jsem ji dělala jen několik hodin před workshopem :D

Byl pátek a já měla mít odpoledne pohovor pro tu německou firmu. Pohovor se ale posunul na pondělí, takže jsem si ráno rychle zarezervovala půldenní výlet na trh na kolejích a na vodě. Do odjezdu zbývaly asi 2 hodiny, takže jsem se rozhodla podívat do nedalekého Loha Prasat chrámu. Jela jsem kolem něj několikrát autobusem a zaujal mě na první pohled, na rozdíl od ostatních, do kterých jsem se musela trochu tlačit :)
Loha Prasat má čtvercový půdorys a s každým patrem se zmenšuje. Je to vlastně taková pyramida. Od jiných chrámů se výrazně odlišuje tím, že téměř není zdobený zlatem (to je pouze na vrcholové špičce): je tedy černo bílý. Stavba se inspiruje indickými chrámy a na světě je jen několik málo podobných.

Loha Prasat

Tohle místo mě naprosto uchvátilo. Už když jsem vešla do areálu, překvapilo mě, že tam nebyli žádní turisté. Před vchodem si musíte sundat boty (což se dělá vždycky). Prahy mezi místnostmi jsou velmi vysoké, asi 10-20cm a nesmí se na ně šlapat (proč jsem nezjistila). Postupně jsem vystoupala po točitém schodišti až na vrchol, odkud byl krásný výhled na okolí.

výhled z Loha Prasat, chodba

Jednotlivá patra jsou určena různým typům meditace, někde se dá sedět a číst nachystané knížky, jinde prohlížet nekonečné řady soch Buddhů. Všude nádherně zní zvonečky, i když z reproduktorů. Na chvíli jsem si sedla a jen tak relaxovala. Byl to nádherný zážitek a vůbec se mi odtamtud nechtělo. Takové místo jsem v Bangkoku hledala a jestli se sem jednou vrátím, sem půjdu jako první.

Výlet na trh na kolejích, trh na vodě (Floating Market) a pozorování světélkujícího křoví na jezeře

Organizovaný výlet byl asi za 630 kč a ve 13h mě na hotelu vyzvedla slečna. Měla jsem dlouhé šaty a trochu na mě koukala. Když jsme došly před hotel, čekal mě šok, protože nastartovala motorku a šup, že prej jedem. To mě upřímně vyděsilo, protože jsem na motorce nikdy pořádně neseděla a navíc když jsem viděla, jak se tu jezdí, moc mi to na náladě nepřidalo. Dojely jsme ale v pořádku na Rambuttri road, kde už čekal mikrobus s dalšími výletníky. Cesta na trh na kolejích trvala asi 2 hodiny. Závodili jsme po dálnici snad 150 km rychlostí, nadskakovali na sedačkách a mrzli kvůli klimatizaci (klasika, to prostě nepochopim!!!) Pak jsme se rychle přesunuli na koleje, protože vlak se blížil. Nacpali jsme se všichni do jednoho obchůdku a odtamtud pozorovali blížící se kolos. Obchodníci rychle pouklízeli "slunečníkodeštníky" = plachty, které normálně zakrývají celý prostor. Zelenina zůstala na zemi těsně u kolejí a vlak nad ní prosvištěl krokem :D

Railway Market

Pak jsme zas naskákali do mikrobusu a popojeli pár km k místu, kde byl plovoucí trh. Šofér nás vystrčil na mostek a řek, ať se vrátíme za 3 hodiny zpátky. Všude bylo prázdno, a tak jsme šli dál podél řeky, až se postupně začaly objevovat první obchůdky, které přibývaly a nakonec byly plné i okolní uličky. Nakupovat se dalo kde co. Od jídla po suvenýry. Byla jsem ráda, že jsem objevila konečně něco jiného! V BKK totiž mají všichni do jednoho stejný sortiment a popravdě nic moc. Široké strakaté gatě s rozkrokem u lýtek, které nesluší nikomu, ale všichni je uprutně nosí (i Korejci!!) a libují si, jak jsou pohodlné. Taky bych si libovala, kdyby měli aspoň trochu normální vzory, nebo měli jednobarevné. Nakonec jsem ale objevila nějaké pěkné kapsičky na peníze a tričko pro taťku, takže splněno. 

Barva říčky moc lákavá není, ale restaurace s polštářky na sezení ano

Přesto to ale nebylo podle mých představ. Psali floating market, několikrát jsem to viděla na pohledu: řeka plná lodiček se zeleninou a jídlem. To se bohužel nekonalo. Jediné, co bylo plovoucí, byly ty domy, kde byly obchůdky :D Pár loděk s jídlem se k večeru ukázalo, ale jako na pohledu to nebylo.

takhle vypadá jídlo na loďkách a na ulici

Večer jsme se všichni sešli opět u mostku, kde nás rozdělili do lodí. Seděla jsem vepředu, což nebyla nejlepší volba, protože mi voda stříkala dost výrazně do obličeje a v kombinaci s větrem to nebylo moc ideální pro moje čočky. Kolem řeky rostlo křoví a palmy přímo z vody. Když jsme přibrzdili u okolích břehů, respektive křoví, mohli jsme pozorovat drobné světélkování. Vypadalo to jako o vánocích, fakt nádhera. Dělají to takoví malí broučci (viděla jsem pak jednoho v hotelu v Trangu, který se nám zatoulal do koupelky a blikal tam). Fotky bohužel nemám, protože se nepovedly. Tak aspoň pár fotek z večerního trhu: